Historie

První písemné zmínky o Vinarech pochází z roku 1356, pak až z druhé poloviny 15. století. V roce 1495 je ve Vinarech doloženo malé rytířské sídlo. Hmotné stopy jeho existence dnes nejsou již nikde patrné. Do roku 1623 drželi panství rytíři Dobříkovští z Malejova, jež patřili k evangelíkům. Po bělohorské bitvě došlo ke konfiskaci majetku. Dále obec patřila postupně německým a italským šlechtickým rodinám. Vinary se staly součástí panství Zámrsk a později byly včleněny do panství Chroustovického, ve kterém se vystřídala pestrá paleta majitelů, mezi něž patřili Kolovraté, hrabě de Chapece, markrabí de Rofrano a hrabě Kinský. K panství náleželo mimo městečka Chroustovice dalších 22 vesnic. Jednou z nich byly Vinary. V 19. století, přesněji v roce 1827, přešlo panství na syna Karla von Thurn und Taxise a v rodě Taxisů se udrželo do konce I. světové války, kdy byly šlechtické statky zabrány státem.
V dřívějších dobách se obec proslavila svými opukovými lomy. Byl to několik desetiletí zdroj obživy celé řady místních kameníků a stavebního materiálu pro široké okolí.

________________________________________________________________________

Obecní symbolika

Znak

Popis znaku:

Modro-zlatě šikmým zeleným zúženým břevnem dělený štít, nahoře stříbrné trojvrší s kosmým mlátkem, šikmo přeloženým želízkem, obojí černé, dole vyrůstá z břevna modrý vinný hrozen na zeleném stonku s listem nahoře a úponkem dole.

 

 

Vlajka

Popis vlajky:

Zeleným šikmým pruhem širokým jednu pětadvacetinu délky listu dělený list na modré žerďové a žluté vlající pole. V modrém poli bílé trojvrší s kosmým mlátkem šikmo přeloženým želízkem, obojí černé. Do žlutého pole vyrůstá ze zeleného pruhu modrý vinný hrozen na zeleném stonku s jedním listem nahoře a úponkem dole.

Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

 

Autor návrhu znaku a vlajky: PhDr. Petr Vorel, Pardubice

Iniciátory tvorby znaku obce Vinary byla tehdejší starostka obce Zdeňka Plšková se zastupiteli obce Lenkou Komárkovou, Ladislavem Šilarem, Petrem Suchým a Petrem Baťou.

Při zpracování návrhu znaku a vlajky obce bylo nutné užít prvky vymezující jednoznačně lokalitu obce. Na základě návrhů a nápadů vinarských občanů, schválených zastupitelstvem obce navrhl autor akcentovat dva motivy, a sice“ mluvící znamení“ (tj. symbol vinné révy), což vychází i z názvu obce – ve Vinařích se kdysi vinná réva pěstovala a tradici kamenictví (resp. těžby kamene), která dodnes ovlivňuje podobu nejbližšího okolí obce. Opukové lomy v dřívějších dobách Vinary hodně proslavily (v tom zahrnul i tři kopce Mithard, Rejšník, Jaloučí, jako dominanty okolí).

 

Udělení znaku a vlajky

Obecní symboly, znak a vlajka, byly obci Vinary uděleny dne 20. ledna 2005 Rozhodnutím č. 50 předsedy Poslanecké sněmovny p. Lubomíra Zaorálka. Ten se rozhodl udělit je naší obci na základě našeho návrhu, po projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podvýboru pro heraldiku a vexilologii tohoto výboru Poslanecké sněmovny.

Slavnostní předání dekretu o udělení znaku a vlajky proběhlo dne 8. dubna 2005 v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a naše obec mohla začít zvýrazňovat svoji identitu a zavést obecní symboly do života obce.


Dne 8. 4. 2005 převzala paní starostka Zdeňka Plšková z rukou místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pana Jana Kasala dekret na udělení znaku a vlajky pro OBEC VINARY.

 


Vlajku a znak zhotovila firma:        Zdena Vítová – VYŠÍVÁNÍ, Hradec Králové,

žerdě a stojan na znak zhotovil:   místní truhlář pan Martin Šrůt.

 

Svěcení znaku a vlajky

Svěcení znaku a vlajky obce Vinary se konalo dne 21. června 2008 v sále KD u příležitosti II. setkání rodáků. Důstojného ceremoniálu se ujal katolický kněz Pavel Mistr z Vysokého Mýta.

Při obřadu popřál obyvatelům obce mnohá vítězství pravdy pod novým praporem a jeho promluva zanechala ve všech přítomných hluboký dojem.

Z projevu starostky mimo jiné zaznělo: „ Važme si obecních symbolů, které jsou symbolem svébytnosti obce, ať tato symbolika ve Vás probudí pocit sounáležitosti s rodnými Vinary a hrdostí nad touto obcí, ať chrání naše domovy a naši obec a ať se nám v jejich znamení všem dobře daří.“  Vinarské oslavy si nenechali ujít vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek, člen předsednictva Spolku pro obnovu venkova architekt Jan Florian, starosta z Vinar u Nového Bydžova Václav Horák i starostové a občané okolních obcí. Celá slavnost se nesla v přátelské a družné atmosféře.

Projev starostky obce paní Zdeňky Plškové – slavnostní přivítání vinarských rodáků a přátel obce před budovou obecního úřadu v čele s místními hasiči, kteří se hrdě chopili obecní vlajky a znaku. Po přivítání se všichni účastníci přemístili do sálu KD, kde proběhlo důstojné žehnání symbolů naší obce.


________________________________________________________________________

Tradiční vodění Jidáše ve Vinarech

5. - 7. 4. 2012

Na Zelený čtvrtek v poledne se poprvé schází skupinka chlapců školou povinných, aby obešli vesnici a přitom hrkali hrkačkami (řehtačkami). Hrkání je prokládáno zpěvem:

„Ó Jidáši nevěrný, cos to učinil?

Žes svého mistra Židům vyzradil.

Budeš ty se trápiti, ve věčném pekle hořeti,

s Luciperem ďáblem tam přebývati.

My školáci chodíme a v poledne hrkáme.

Poslední verš je upravován podle toho, kdy je zpíván, např. večer v 18 hodin: „a v klekání hrkáme“. V pátek v 15 hodin se nezpívá vůbec.

Hrkání nahrazuje zvonění zvonů, které „odletěly do Říma“.

Skupinka chlapců takto obchází vesnici ve čtvrtek ve 12 a v 18 hodin, v pátek v 6, 12, 15 a 18 hodin a v sobotu v 6 hodin.

Nejstarší chlapec (Jidáš) je na Bílou sobotu dopoledne ustrojen do „obleku“ ze slaměných rulíků a v ruce nese dlouhý prut z šípkového keře. Přes hlavu má velkou špičatou čepici z rákosových prutů. Celý je ozdoben barevnými fáborky. Rulíky se vyrábí každý rok nové, čepice se dědí z Jidáše na Jidáše, po upálení Jidáše si ji domů odnese „velký pán“, který bude Jidášem napřesrok.

Kromě Jidáše a již zmíněného „velkého pána“, což je druhý nejstarší chlapec, chodí v průvodu „malý pán“ (třetí nejstarší), který má na starosti pokladničku, a „vajíčkář“ (čtvrtý nejstarší), který nosí vykoledovaná syrová vajíčka. Ostatním chlapcům se říká „hrkáči“.

Průvod obchází celou vesnici, zastavuje se u jednotlivých domů, kde je obdarován vajíčky, sladkostmi a penězi. Opět zpívají píseň s obměněným posledním veršem:

„My školáci chodíme a Jidáše vodíme a o dárky prosíme.“

Poté co obejdou celé Vinary, je průvod zakončen na hřišti, kde Jidáše svlečou a jeho „oblek“ spálí. Hrkají přitom hrkačkami a hrkání prokládají opět zpěvem s obměnou:

„My školáci hrkáme a Jidáše pálíme.“

Letos se Vodění Jidáše účastnilo 14 chlapců, za Jidáše byl přestrojen Lukáš Suchý.

Více fotografií z vodění Jidáše ve Vinarech naleznete ve fotogalerii.